Historie

Před vznikem klubu (do roku 1971)

Naše (rozuměj litická) generace byla odmalička vysloveně sportovní. Na několika pláccích v obci: u kostela, trávník u „Liďáku“, u Váhy, u „Parlamentu“, Hůrka, obě hliniště – jsme provozovali celou řadu sportů, oficielně neregistrováni, a to sami, bez dospělých. Nebylo sportu, který bychom neokusili. Zkoušeli jsme fotbálek, hokej, ale i tenis, volejbal, fotbal na kole, tzv. „milimetry“ (jízda zručnosti na kole), terény na kolech, pasáka, námi vymyšlené a oblíbené „tyčky“, košíkovou do děravé nůše, řadu her v přírodě atd. Někdy v r. 1949, kdy jsme u nás na dvoře a u kostela zkoušeli něco jako pozemní hokej, se nám dostala do rukou pravidla bandy hokeje. Jako kluci jsme úředním pravidlům příliš nerozuměli, proto jsme si je upravili po svém. Zahajovalo se „bully“ a po gólu se rozehrávalo tzv. „bandy“. Jinak bylo tolerováno vše – i vysoké hole, ale nesmělo se hrát nohama. Podobně se vyvíjel hokej s tenisákem i v ostatních částech Litic.

Teprve v letech 1965 – 1970 se pravidla sjednocovala při turnajích mezi Hořejšáky, Hůrkou a Parlamentem. Dokonce jsme 2x hráli i s Radobyčicemi. Tam jsme prohráli 0:1, doma v odvetě zvítězili 4:1. Tento hokej s tenisákem měl tehdy v Liticích dlouhou tradici a zahráli jsme si ho ještě jako dospělí, když jsme v letech 1967-69 stavěli bytovky. Kamarádi nás často hecovali: přihlaste se do soutěže. To se nakonec stalo skutečností.

Nejprve jsme hráli přátelské utkání v Bolevci, oni podle pravidel PH, my podle svých a se svými samorosty. Výsledek 3:3 byl pro nás lichotivý, i když některá pravidla se nám nezdála (např. bránění, nebo: dostaneš míčkem a ještě hraje soupeř), ale sport se nám pro svou dramatičnost jako celek líbil. V zimě 1970/71 jsme ještě sehráli utkání v sálovém hokeji ve Štruncových sadech s Kadaní a prohráli jsme těsně 3:4.

A pak to přišlo:

15.2.1971 BYL ODDÍL ZALOŽEN… .

Klub prochází dětstvím a dospíváním (od založení do cca 1989)

Toto období by se dalo nazvat tím, co si člověk prožívá do osmnácti let. Jako je v tomto věkovém období obvyklé, vznikají nová přátelství, nové zkušenosti, nové zážitky. A to přesně zažíval náš oddíl. V roce 1976 vzniká první žákovský tým, v průběhu osmdesátých let i první dívčí. Oddíl trénuje na fotbalovém hřišti u řeky, které bylo známé škvárou uprostřed a trávou v rozích.

Jezdí se na soustředění – v létě do Žinkov, na „Vomáčkárnu“ u Jesenice a do Hvozdu u Rakovníka, v zimě na Lipku. Do německého Strausbergu na výběrové herní kempy, na turnaje 17. listopadu na Pragovku.

Na Šumavu na různé výlety nebo i brigády. Zakládá se tradice legendárních moravských Boleradic, společné vody, členové jezdí s ostatními litickými sportovci na Zimní přejezdy Šumavy, máme svoji taneční zábavu – Vinobraní.

V druhé polovině osmdesátých let se dorostenci dostávají do nejvyšší soutěže, první jednotlivci i do některých z mládežnických reprezentačních výběrů.

Hop nebo trop (od 1990 do 1996)

Období na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let bylo obtížné. Bylo to období, kdy klub mohl i zaniknout, naštěstí se vydal jiným směrem. Tahouni týmu mužů mizeli, pomalu je nahrazovala první generace, která začala sportovat pod jejich vedením v polovině sedmdesátých let. Na spoustu starostí, které pro vedení podobného klubu je potřeba, zbyli jednotlivci. Celý chod doslova visel na bedrech pár jedinců. Přesto v roce 1992 hrajeme svoji první kvalifikaci o nejvyšší soutěž mužů ve slovenských Šenkvicích, následně v dalším roce již do ní postupujeme. Dvakrát se podíváme zpět do druhé soutěže, ale už jsme nakoukli o stupínek výš a chceme se na něm udržet.

Po postupu do nejvyšší soutěže a stálých prohrách jsme doplňovali úzký kádr týmu o spoluhráče z Bolevce, Českých Budějovic, Rakovníka, Kadaně, Hradce Králové a i třeba ze Kbel. Přes malé sportovní úspěchy v tu dobu vznikala základní osa oddílu, která stála u všeho, co se odehrávalo v dalších třiceti letech. I díky nim se obnovily či udržely dřívější tradice nebo vznikaly nové – turnaj v Aalenu, Bredly cup (závody na lodích na litickém jezu), kola či ojedinělý a památný zájezd do italské Bra a další.

Hlavní zlom v přibývajícím počtu dětí začíná v roce 1996. Zakládáme kroužek na 11. ZŠ v Baarově ulici, zvané „Šedivka“.

Jako bychom klub zakládali podruhé (1997 – 2007)

Kroužek Myšáci na Šedivce se početně vyhoupne během tří, čtyř let ke stovce hráčů a hráček. Začíná se rýsovat budoucnost. Je to období, kdy v zájmu zkvalitnění naší hry, ale i pro nelibost fotbalistů v Liticích ve společném sdílení hřiště, putujeme po okolí z jednoho hřiště na druhé. Vodní stavby, 34.ZŠ, Bolevec, 11.ZŠ, 9. ZŠ, umělá tráva v Rokycanech. Ochota putovat za tréninky či zápasy byla obdivuhodná i proto, že početní stavy hlavně dospělých nebyly zrovna ke chlubení. Po letech trénování se do soutěží přihlásilo i družstvo žen. Vznikl mužský B tým.

Měníme místo mládežnického soustředění, jsme v Letinech, v Pivoni u Poběžovic, Chrášťanech a nakonec míříme na několik let do Melchiorovi Huti na Manětínsku.

A především začínáme žít sen o vlastním hřišti. V roce 1997 představujeme svoji vizi svého vlastního areálu s umělou trávou v Hliništi v Liticích. Zpočátku je to pro ostatní spíše úsměvné. Památná je věta jednoho z tehdejších funkcionářů TJ: „To je fantazmagorie!“ První vybrané peníze za imaginární metry čtvereční a několik stokorun vydělaných za vlastní samolepky, které přispívají na stejné, o finanční základu výstavby hřiště nerozhodují.

Ale zasévají úplně něco jiného – víru, že opravdu můžeme mít vlastní hřiště! Projekt za „hubičku“ od pana architekta Soukupa, obíhání úřadů, první žádosti na dotaci z Ministerstva školství a mládeže přineslo to, v co věřil asi málokdo. Píše se rok 2004 a my začínáme stavět vlastní hřiště v Hliništi! Za přispění Ministerstva školství, města Plzně a místního litického úřadu. Máme hřiště s pískově-vodní umělou trávou, sami si děláme okolí. Každý hráč musí splnit za krátké časové období více než 100 brigádnických hodin, jinak nesmí hrát.

K jedné univerzální buňce přibývají další.

Stavíme sloupy se sítěmi za hřištěm, plot okolo areálu, zámkovku, prostě vše potřebné okolo vlastního hřiště. Pomáhají nám rodiče, ze kterých se postupně stávají i trenéři. Žádáme Ministerstvo školství v jejich grantovém schématu o další dotaci, žádost je podpořena a my v roce 2007 stavíme i vlastní šatny. A klubovnu. Ta zažila 😊!

Paradoxně v roce 2005, kdy se odehrávala první utkání na našem hřišti, spadli naši muži z nejvyšší soutěže.  A jakoby byl tento rok obdobím zkoušek, hřiště postihla nečekaná záplavová vlna, která přinesla na více než třetinu plochy až deseticentimetrovou vrstvu bahna.

S povodní jsme se zdárně poprali, od návratu do Extraligy neslezli ze stupních vítězů a ještě ke všemu v roce 2007 byl náš první hráč členem reprezentačního týmu mužů na ME v anglickém Manchesteru. Divizi A, nejlepších osm týmů v Evropě, zažil Ladislav Čech.

Už jsme dospělí … (2008-2019)

Po druhém místě v soutěži mužů v roce 2007 následoval v roce 2008 náš první evropský pohár v italském Miláně. Sice jsme tuto naši účast v podobných soutěžích zahájili sestupem o soutěž níž, ale zkušenosti náš tým teprve hledal. Vrcholem počátku tohoto období byl rok 2010, kdy muži získali první titul Mistra České republiky. Více než 400 diváků na domácím hřišti, euforie se dala krájet již dávno před utkáním.

Následoval další evropský pohár ve Vídni, nejvyšší soutěž, které jsme se kdy účastnili Trophy v Římě, na pražské Slavii, v ukrajinské Vinnitsi a ve švýcarské Ženevě. Celý oddíl dále vzkvétal. Každý rok hrálo v soutěžích s naším dresem okolo dvě stovky hráčů a hráček. A hlavně dívčí složka se postupně více a více klubala na světlo světa. Větší počet děvčat, první krůčky těch šikovných v mládežnických reprezentacích, účast v nejvyšší soutěži venku a později i v hale, to vše postupně signalizovalo, že i dívčí část oddílu se stává jeho stabilní součástí.

Ze soustředění v Melchiorově Huti míříme do Liblína na Berounce, po několika letech na skok zpět na „Melišku“ a nalézáme nový areál pro naše početně silně zastoupená soustředění (přes 100 dětí a mládežníků) v Machově mlýně opět kousek od Rakovníka.

V zimě se jezdí stále na Lipku, nově na Nové Hutě a dospělí k Vajskičovi mezi Zelenou a Hojsovku.

Jak léta ubíhala, postupně se začalo dít to, co je vlastně normální. Na hřišti, které již při výstavbě mělo své dětské mouchy, se začal projevovat zub času. Postupně bylo nebezpečné svým zvlněním, klouzajícím povrchem, zvednutými obrubníky …. To vedení klubu přimělo opět žádat v grantovém schématu Ministerstva školství o dotaci na rekonstrukci. Když to napotřetí nevyšlo i díky korupční fotbalové kauze Pelta, bylo potřeba získat hodně nové síly podávat žádost počtvrté za sebou. Ta již byla úspěšná! Jenže přinesla s sebou stigma této doby. Lajdácky udělané výběrové řízení najatou firmou přineslo napadnutí tohoto řízení v duchu kauzy výše zmíněné, následovalo předání na ÚOHS, naše následné vypořádání s těmito hrozbami, druhé a úspěšné výběrové řízení.

Následovala tříměsíční šibeniční stavba spojená i se sháněním chybějících peněz, aby oddíl neměl žádný dluh, který mohl být až miliónový. Zde je potřeba zmínit, že v první fázi byla popudem k přílivu peněz z různých zdrojů sbírka členů, kteří postupně mezi sebou vybrali za „metry čtvereční“ zhruba tři-čtvrtě milionu korun. Dalším dílem přispělo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, město Plzeň, Plzeňský kraj a městský obvod v Liticích. Tyto tři poslední donátoři pomohli i se závěrečným dluhem. Je až zázrakem, že se vše povedlo. Výsledkem je mimořádné hřiště s vodní umělou trávou od německé firmy Polytan.

Toto vše určitě zanechalo pozitivní vjemy i v týmu mužů, který po obrovském celoročním tahu vyhrál základní část soutěže a následné play off a přinesl do Litic druhý dospělý titul mistra České republiky. Mj. bylo v areálu opět na 400 diváků a znovu jsme hráli proti Bohemians jako v roce 2010… . Na jaře 2019 jsme si kromě slavnostního otevření hřiště vyzkoušeli pořadatelsky i výše zmíněné play off mužů a žen. To vše bylo testem před největší akcí, kterou jsme, kdy pořádali. V červenci v našem areálu proběhlo ME divize B za účasti osmi evropských týmů, které klub zvládl na jedničku. Důkazem bylo i velmi kladné hodnocení šéfa turnaje. Vítězem se stal překvapivě tým Skotska a čeští mladíci naštěstí nespadli o soutěž níže, když skončili na předposledním sedmém místě. Areálem prošlo během mistrovství na dva tisíce diváků.

Tento rok byl i premiérou našich děvčat v reprezentačním týmu českých žen. Adéla Kožíšková a Lucie Duchková hrály na jaře kvalifikaci na OH v Irsku a hned v létě na ME divize B ve Skotsku.

Oddílová data

1970

– první utkání mužů v Bolevci. Hráli: Štěpán Belica, Václav Šesták, Bohumila Benda, Miroslav Hrdlička, Zdeněk Hamerlík, Stanislav Benda, Stanislav Kotáb a Slavomír Ostřížek

1971

– 15.2. založen oddíl. Předsedou je pan Stanislav Benda, jednatelem Stanislav Kotáb a hospodář Jiří Černý

– začíná se hrát i sálový hokej

1972

– od léta se jezdí pravidelně na vodu

1974

– vybojován postup do II. Ligy

1975

– založeno družstvo dorostenců

1976

– první účast na Zimním přejezdu Šumavy

– 12.6. první žákovský turnaj s naší účastí v Rakovníku, od podzimu máme žáky v soutěžích

1977

– organizujeme zimní soustředění mužů a letní tábor v Žinkovech

1978

– v sezóně 78/79 hrajeme národní ligu mužů

1979

– návrat do II. Ligy mužů

– jezdíme na Moravu do sklípku do Boleradic

1980

– pomáháme organizovat turistickou „Litickou 25“

– mladší žáci nejlepším kolektivem v ČR, Michal Hofrichter pak nejlepším žákovským pozemkářem v ČR

1983

– byla zrušena II. Liga

– zakládáme družstvo dorostenek

1985

– zakládáme družstvo mladších žákyň

1988

– dorostenci vybojovali v Hradci Králové 1.ligu (na rok)

1992

– vítězíme ve II. lize, ale kvalifikace v Šenkvicích nám nevyšla

1993

– opět vítězíme ve II. lize a postupujeme do nejvyšší soutěže

– vznikla soutěž aktivity mládeže Bomber

1994

– první Kola zavedla naše nadšence na Šumavu

1995

– sestup do II. ligy

1996

– zpět do 1. ligy

– vznik kroužku Myšáci při 11. ZŠ v Baarově ulici v Plzni

– poprvé jedeme na halový turnaj do německého Aalenu

1999

– spoluorganizujeme tzv. Bradley cup, což je vodácká akce na litickém jezu

2002

– muži postupují do nejvyšší šestičlenné halové soutěže

2003

– první titul Mistrů ČR pro náš oddíl – mladší dorostenci

– 3.10. otevřeno hřiště s umělým trávníkem na 11. ZŠ v Plzni

– mladší dorostenci mezi nejlepšími sportovci města Plzně

2004

– po sedmi letech snažení zahajujeme výstavbu našeho hřiště v Hliništi v Liticích

2005

– 23.4. slavnostní otevření hřiště s umělou trávou v Hliništi

– sestup mužů do 1. ligy

– v srpnu zaplavení cca poloviny hřiště bahnem z blízkého pole

2006

– muži sestupují z halové extraligy

2007

– L. Čech s reprezentací mužů na ME v anglickém Manchesteru

– historická stříbrná medaile mužů přináší evropský pohár pro další rok

2008

– premiéra mužů v evropských pohárech, tzv. Challenge I. v Miláně, bohužel jsme ze soutěže sestoupili

2009

– Stanislav Benda oceněn za celoživotní dobrovolnou práci cenou Křesadlo

– Jakub Koryťák s reprezentací mužů na olympijské kvalifikaci v Argentině

– Ladislav Čech hraje za český národní tým ME divize B ve Wrexhamu ve Walesu a divizi A v hale v ruském Jekaterinburgu

2010

– první historický titul Mistrů České republiky v kategorii mužů, ve finále porážíme Bohemians Praha

– muži ocenění na plzeňské radnici mezi nejlepšími sportovci města Plzně

– muži v evropských pohárech – Vídeň a opět Challenge I., třetí nejvyšší soutěž, tentokráte jsme soutěž udrželi

2011

– oslavili jsem důstojně 40 let od založení klubu, sešlo se okolo 400 hráčů, hráček či příznivců

– v reprezentaci mužů vyhrává II. divizi ME Michal Soukup a Reinhard Nicklas

– Reinhard Nicklas hraje olympijskou kvalifikaci v Japonsku za národní tým

– vznikl kroužek Dráčata na 2. ZŠ ve Schwarzově ulici v Plzni

2012

– hrajeme další evropský pohár, tentokráte nejvyšší soutěž, kde jsme zatím byli. Trophy I. v Římě

2013

– Reinhard Nicklas byl s reprezentací na ME divize A v belgickém Boonu

2014

– Lukáš Benda, Lukáš Nocar a Adam Uhlíř hrají za Českou republiku Světovou ligu v Hradci Králové, Adam je vyhlášen nejlepším mladým hráčem turnaje

2015

– naši muži Jakub Koryťák, Lukáš Benda a Adam Uhlíř se zúčastnili s reprezentací mužů kvalifikace na OH v Jihoafrickém Kapském městě

– Jakub Koryťák hrál na Mistrovství světa v hale v německém Lipsku

– Jakub Koryťák, Lukáš Benda a Michal Bárta opět hrají za národní tým, tentokráte na ME divize B v Praze

2016

muži hrají evropský pohár na Ukrajině – Vinnitsa

– Jakub Koryťák hraje na ME divize A v hale v Praze

– Adam Uhlíř, Reinhard Nicklas a Lukáš Benda hrají za národní tým Světovou ligu v Praze

– první historický titul Mistryň ČR v ženské části klubu – mladší žákyně

2017

– dostáváme dotaci od MŠMT na rekonstrukci hřiště, postupně se přidávají s finanční pomocí ÚMO 3, město Plzeň, Plzeňský kraj. Popudem bylo skládání se členů a příznivců na tzv. metry čtvereční, vybralo se cca 750.000,- Kč

– muži hrají evropský pohár ve švýcarské Ženevě

– Jakub Koryťák patří mezi nejlepší sportovce města Plzně, v anketě hráč roku je na 2. místě v ČR

– Jakub Koryťák, Lukáš Benda a Michal Bárta hrají za tým ČR na ME divize B ve Skotsku

– Adéla Kožíšková získává titul Mistryně Evropy v halovém juniorském hokeji, turnaj se konal ve Vídni. Jako asistent trenéra působil Lukáš Nocar

2018

– výběrové řízení, napadeno, přejímá to ÚHOS, ukončujeme výběrové řízení, zvládáme druhé výběrové řízení, tříměsíční rekonstrukce hřiště

– Lukáš Benda, Adam Uhlíř a Michal Bárta hrají za národní tým na Open series v polském Gniezně

– Adam Uhlíř reprezentuje ČR na halovém ME v belgických Antverpách

2019

– 31.3. slavnostní otevření zrekonstruovaného hřiště

– 1.-2. 6. semifinále a finále Extraligy mužů a žen u nás

– 2.6. druhý titul mužů, ve finále porazili opět Bohemians

 14.-20.7. pořádáme ME divize B za účasti týmů z Irska, Skotska, Portugalska, Itálie, Ruska, Běloruska, Turecka a České republiky. V šesti soutěžních dnech navštívilo náš areál přes dva tisíce diváků

– Adéla Kožíšková a Lucie Duchková hrály za ženskou českou reprezentaci v kvalifikaci OH v Irsku a na ME divize B ve Skotsku

– Reinhard Nicklas, Jakub Koryťák a Ondřej Sochor hráli za mužskou reprezentaci na ME divize B ve Francii

– Adam Uhlíř je vyhlášen nejlepším pozemním hokejistou v České republice

– tým mužů přijal na radnici primátor města Plzně Martin Baxa a na kraji hejtman Josef Bernard

2020

– Lucie Duchková hrála za ženskou reprezentaci na ME divize A v běloruském Minsku a získala vynikající bronzovou medaili. Česká republika ji získala po druhé v historii a po dvaceti letech.

Naše oddílové tituly:

muži: PH 2010, 2019

dorostenci (od r.2013): HH 2016

starší dorostenci: PH 2005, 2006, 2011, HH 2004, 2006

mladší dorostenci: PH 2006, 2007, 2008, HH 2003, 2004, 2006

dorostenky: HH 2019, HH 2020

starší žáci: PH 2005, 2006, 2008, 2009, 2014, 2015, 2016 HH 2005, 2016, 2017

mladší žáci: PH 2004, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 HH 2007

starší žákyně: PH 2016

mladší žákyně: PH 2016